Aredheliny povídky a básně

Z hlubinných hlubin archivu (přelom roku 2014/2015? pamatuji si, že jsem minimálně část psala na lavičce na Tolkienconu) se vynořuje další povídka, tentokrát valinorská.  Živě si pamatuji, že tohle byla první povídka, při které jsem si plně uvědomila, jak náročné je popisovat Valinor, aby člověku neuniklo žádné to slunce a měsíc (a dokonce i hvězdy), a aby všechny denní doby byly popsány termíny Stromů. Je to poměrně velký zásah do toho, jak člověk běžně uvažuje o dni a noci, a vůbec nenaskakuje automaticky. Také si pamatuji, že tohle byla dlouho jedna z mých oblíbených povídek, tak doufám, že aspoň částečně obstojí i po těch cca 11 letech.

 Dnešní povídka je opět pro Tani - přání bylo něco o Valar/Maiar. Vybrala jsem si Maiar.

 Dnes jsem si vybrala dvě témata od Pomněnky: domov a hobití zeměpis.

 Dnes opět kombinace přání Tani (Finarfin ve Válce Hněvu) a Pomněnky (středozemský herbář).  Třeba budeme mít letos jenom kombinovaná témata (od dvou lidí)...

Poslední březnová povídka je zdaleka nejdelší. Jsem docela hrdá, že jsem ještě jednu stihla...

 Dnešní povídka je pro Aničku, která si přála něco o Tilionovi a Arien.  Vždycky je zábava snažit se psát z pohledu Ainur...

 Dnešní povídka je pro Tani. (Bohužel zveřejněná o den později, než byla napsaná.)

 Je opět březen a s ním příležitost si ode mě přát nějakou povídku nebo básničku. Neslibuji zaručené splnění všech přání, ale určitě to zkuste, uvidím na kolik počinů budu mít letos sílu. První letošní povídka je pro Pomněnku, která si přála "Galadriel jako maminku/babičku/tchýni". Připravte se na smutek, jak jinak.

 Po dlouhé době opět jedna archivní povídka, opět za odměnu. I když si popravdě nejsem příliš jistá, jestli je zrovna touhle povídkou vhodné někoho odměňovat - jedná se rozhodně o jednu z těch nejméně šťastných, co jsem kdy napsala.

Březen je sice za námi, ale naštěstí je stále dost prastarých, archivních povídek, které můžu vypouštět do světa jako odměnu a jako motivaci všem, kdo se snaží...

 Zdá se, že jsem letos odsouzená ke zveřejňování březnových příspěvků o den později. Po napsání už prostě na přepsání do počítače a zveřejnění nejsou síly...

 Opět o den později, včera se na zveřejnění nedostávalo sil.

 Ano, vím, že je dnes 10. března, ale povídka skutečně vznikla už osmého. Možnost zveřejňovat je často omezená...

 Z hlubin archivu se za odměnu a pro povzbuzení vynořuje další povídka.

 Opět po měsíci jedna prastará povídka za odměnu pro Pomněnku. Ještě že ten archiv mám... Oproti minulé povídce, tohle je i po letech jedna z mých oblíbených.

 Dnešní povídka se vynořuje z nejhlubších hlubin archivu a to jen kvůli Pomněnce, která pro ni tvrdě pracovala. Do archivu jsem znovu zabrousila poprvé po letech a při přepisování jsem si uvědomila, proč jsem se zasekla zrovna u téhle povídky - nemám ji bohužel příliš ráda a o jejích kvalitách dost pochybuju. Ale byla na řadě. (Upřímně jsem přemýšlela, jestli ji trochu nepřepsat, ale nakonec jsem ji nechala v původním znění...) I tak doufám, že udělá radost!!!

Poslední povídka letošního března (básnička má stále šanci) je opět pro Tani, která si přála něco o Drúedain. Má to mít. :)

Dnešní povídka je pro Irith, která si přála, abych konečně splnila dávný slib a napsala pro ni povídku z Curufinova úhlu pohledu. (Taky to měl být tuším dárek k nějakým Vánocům... ;))

Dneska byla témata dvě a za obě děkuju Pomněnce - povídka je tedy pro ní. Snad se bude líbit!

A je tu opět březen - pokud někdo z mých 1,5 čtenáře má zájem, neváhejte to zkusit! Třeba něco kápne. ;) Dnešní povídka je pro Tani, která chtěla "něco s Númenorem", a tím se mi velice trefila do nálady. Výsledná povídka je na březen poměrně dlouhá, ale už dlouho jsem chtěla něco podobného napsat.