Aredheliny povídky a básně

...přesně to, co si pod tím slovem přestavíte. Zlomky nejrůznějších textů, příliš krátkých, divných nebo prostě nehodících se pro zveřejnění v samostatném článku. Některé jsou staré, nebo prastaré, a jiné zase úplně nové. Míra divnosti je proměnlivá.

Tohle je dárek pro Šárku. Má totiž dneska narozeniny, kdybyste to náhodou nevěděli. Tak jí nezapomeňte popřát. :-) Co dodat? Všechno nejlepší Šárko; ať jsi kdekoliv, ať děláš cokoliv, vím, že nad tebou vždy bude bdít světlo Eärendilovy hvězdy a ukazovat ti cestu. Třeba se k nám vrátíš.

Čas největší krize je (snad) zdárně za mnou. Proto zveřejňuji další tolkienistickou povídku, abych trochu zlepšila náladu (všeobecně velmi špatnou, za což viním v neposlední řadě sama sebe.) Ano, vím, že moje povídky nejsou na zlepšování nálad moc vhodné, ale berte to jako odhodlaný návrat. Pořád jsem tady! (A rozhodla jsem se, že i budu.) 

V posledních dnech mám pocit, že nejrůznější věci kolem mě, na kterých mi záleží, pomalu umírají - mimo jiné i tenhle blog. Není lehké přiznat si, že tohle místo je stále pustější a pustější, nicméně to tak je. Jako by v zimě vyčerpal všechny síly a teď už jenom pomalu scházel. Někdy si říkám, jestli bych svoji činnost zde neměla ukončit. Nicméně, nejsem ještě připravená zahodit všechny svoje sny, ani opustit tuhle skvělou komunitu, která mi dala tolik příležitostí k úsměvu. Chtěla bych proto poděkovat všem úžasným lidem, jmenovitě Irith a Polly , Jeremiášovi , Clarisse , Šárce a Mexafell , ale také Silwiniel a Vénii , za to, že mi dávají sílu nerezignovat úplně. Jste tím jediným, co mi dává sílu na ještě jeden pokus pokračovat. Ano, budu se snažit. Na důkaz toho dnes zveřejňuji třetí playlist, tentokrát věnující se, jak už jste se určitě dovtípili, příběhu Eärendila a Elwing. (Zapomněla jsem, že je začátek měsíce a svoje hudební články zveřejňují Jeremiáš a Clarissa, tak jenom douf