Poslední z přízraků (povídka inspirovaná Silmarillionem/ Húrinovými dětmi)
Jak jistě všichni víte, v sobotu se Jeremiášův blog odebral do věčných lovišť a zanechal všechny (nebo minimálně mě) v pořádné depresi. Ale protože si Jeremiáš a jeho Anekron zaslouží něco lepšího než moje depkaření, rozhodla jsem se mu věnovat dárek na rozloučenou. Ne, vlastně ne na rozloučenou: slíbil, že ho budeme v těchto vodách pořád vídat, takže je to spíš poděkování za všechno úžasné, co kdy vytvořil. Takže, Jeremiáši, tahle povídka je pro tebe; přeju Ti, ať se Ti všechno, do čeho se chceš pustit, daří a ať máš spoustu úspěchů! A protože je tohle speciálně věnovaná povídka, zaslouží si i (na mě) neobvyklé téma. Hlavní postavou je totiž někdo, koho má Jeremiáš rád, ale já zas už tolik ne. (Nebudu se přetvařovat, stejně všichni znáte pravdu: vůbec ho nemám ráda; naštěstí se povídka odehrává v době, kdy byl ještě poměrně neškodný.) Tak si všichni (a zvlášť ty, Jeremiáši) užijte moji první (a snad i poslední) túrinovskou povídku. A ještě jednou Ti, Jeremiáši, děkuju za všechno, co m