Noc patřící zimě (povídka inspirovaná Pánem prstenů a Příhodami Toma Bombadila)
Opět jsou tu Vánoce ve Středozemi , na Mittalmaru to žije (takže si určitě nenechte nic ujít) a já si tu archivuju svůj letošní příspěvek (už po šesté, wow...). Letos se dostala ke slovu Zlatěnka, což samozřejmě přináší spoustu zádrhelů a otázek. Kdo je Zlatěnka, jak ji psát - jako Maiu, ztělesnění Opletnice nebo něco docela jiného? Kdo je její matka - řeka nebo skutečně existuje jakási říční žena? A kdy se povídka vlastně odehrává? Kdo ví... na některé otázky prostě odpovědi nejsou. Poznámka na okraj: Tohle je poslední článek v roce 2019. Letos jsem zcela nečekaně udělala svůj roční rekord - 48 článků! Dobře já... Noc patřící zimě Byl čas na léto, byl čas na jaro a byl čas i na podzim. Byl čas na sněženky, čekající pod sněhem, na poslední vrbové listy, padající do vod Opletnice, i na teplý, dusný vzduch pod stromovým baldachýnem. Na všechno byl správný čas. Ale nyní byla zima. Sněženky dosud nebyly, zhnědlé listí dávno vzala voda a teplá odpoledne se stala matnou vzpomínkou. I zima mě