Aredheliny povídky a básně

Druhá část pohádky. NESNÁŠÍM limity na blogu!!!

Vždycky jsem chtěla napsat pohádku. Tak jsem jednu napsala jako dárek pro svoji nejlepší kamarádku. Jestli je to, co jsem stvořila, doopravdy pohádka, je diskutabilní, ale já tvrdím, že ano. Čistě ze sobeckých důvodů.

Dvě rychlé básně, opět inspirované Tolkienem. Prsteny už jednou zveřejněny byly, konkrétně tady: http://anekron.blog.cz/1502/jeden-vladne-vsem#komentare , jakožto dárek pro Jeremiáše. Vznikly spontánně, v nadšení nad prvním dílem Jeremiášovy třetí sauronovské série a okamžitě jsem se o ně musela podělit. Jelikož ale přeci jenom nechci mít básně rozeseté po celém internetu, zveřejňuji Prsteny ještě jednou tady s tím, že je to samozřejmě pořád Jeremiášův dárek.

Ano, vím, že už není leden. Mám zpoždění.

Dlouho jsem tu nebyla. Neumřela jsem, ani jsem nezapomněla, že mám blog, jenom jsem čekala na znamení. Ani ne tak z nebe, jako spíš od jisté osoby; nepřišlo, ale mě už nebaví čekat. Ani tuhle povídku už to nebaví. Takže tady je.

Dneska mám takovou soukromou oslavu: jen já, počítač a prázdný pokoj! (No dobře, už není tak prázdný, jako byl před deseti minutami.) Nádhera! Právě jsem úspěšně udělala druhou (ústní) část německého Sprachdiplomu, takže teď můžu jásat a slavit!!! (No, ještě sice musím počkat až dorazí z Německa výsledky té první části, ale... tss, detaily.) Při této speciální příležitosti jsem se rozhodla zveřejnit moji první báseň inspirovanou Silmarillionem!

Pro všechny, kteří trpí nespavostí.

... kterou jsem ovšem nekreslila já...

Univerzální báseň na rozloučenou s rokem 2014. Ačkoliv jsem si skoro nestačila všimnout, že nějaký rok 2014 byl. (Mám dneska nějak neobvykle sarkastickou náladu...)

Prvně několik novinek. Zaprvé, koupila jsem si notebook. Konečně k tomu došlo a já, snad, můžu dát sbohem té krabici součástek, která se už týden odmítá zapnout i přes veškerou upřímně míněnou snahu. (Však to určitě znáte taky- červené světýlko, které musí blikat, ale nikdy ne svítit nerušeně ani zhasnout, kopání přesně v těch správných intervalech, tři nouzové režimy, totální error disku...) Jsem teď se svým notebookem šťastná a jenom doufám, že se náš vztah v nejbližší době nijak nepokazí, protože jsem si během toho roku s naším starým počítačem vypěstovala až obdivuhodnou nedůvěru k veškeré technice.