Vzpomínka na rok 2014
Univerzální báseň na rozloučenou s rokem 2014. Ačkoliv jsem si skoro nestačila všimnout, že nějaký rok 2014 byl. (Mám dneska nějak neobvykle sarkastickou náladu...)
Vzpomínka na rok 2014
Viděli jsme rok, jenž odešel a přišel,
za sebou nechal jen kus modrého nebe,
z radostí našich, smutků, dnů i nocí,
léta i zimy, vyrval si kus Tebe.
Zmizí jako rosa v trávě,
již pošlapal někdo právě.
Vezmi si šaty ze vzpomínek,
Královno roku zmizelého,
zachovej vše, co pěkné bylo,
ušetři nás však toho zlého.
Přeji vám krásný a šťastný nový rok, který si každý z vás zaslouží!
To "vyrval si kus tebe" je přesně ta výstižný, ale zároveň depkoidní motiv, který se dá najít v každém tvém textu.
OdpovědětVymazatNevím, zda to tak bylo myšleno, ale ten konec je dost optimistický. Naděje do dalšího roku.
Vše dobré i Tobě, především mnoho inspirace.
Hodně štěstí do nového roku!
OdpovědětVymazatBásen jako vždy úžasná.
Opět překrásné, až mi z toho slzy kanou.
OdpovědětVymazatI tobě přeji do nového roku, a da života vše dobré. :-)
Nutí mě to přemýšlet, a to se cení.
OdpovědětVymazatTřeba nad tím, proč mají lidé potřebu oddělovat jednotlivé otáčky neměnného cyklu...
To je moc hezky napsané.
OdpovědětVymazatA přeji šťastný nový rok! :)
Musím souhlasit s tím, že to "vyrval i kus Tebe" je opravdu geniální.[4]: Nad tím jsem včera taky provozovala. A taky nad tím, proč se určilo, že nový rok se bude slavit (když už se bude slavit) zrovna uprostřed zimy...
OdpovědětVymazat[4]: Jinak bychom se z toho totiž zbláznili. A jak bys potom určoval historické události? Já bych "nové roky" rozhodně nepodceňovala...
OdpovědětVymazat[7]: Já historii docela žeru, ale letopočtů si pamatuji, že bych je spočítal na prstech jedné ruky. Nedělím dějiny ani na roky, ani na staletí, dokonce ani na tisíciletí. Důležitější jsou pro mě pojmy "před", "po" nebo "zároveň", podle kterých se mi orientuje mnohem lépe. V číslech prostě nepřemýšlím, není mi to vlastní.
OdpovědětVymazat[1]: Co by byl text bez depkoidního motivu?? Co se optimistického konce týče, NĚKDO nedávno říkal, že optimisticky psát nedokážu, takže tak.
OdpovědětVymazatDík za přání.[2]: Dík moc!!!![3]: Až tak??? Děkuju mockrát![4]: Dík. To je zajímavá myšlenka, bylo by zvláštní neoddělovat roky a prostě nechat čas plynout, ale obávám se, že taky vysoce nepraktické.[5]: Díky, tobě taky![6]: Dík, jsem opravdu ráda, že se ti to líbí!!![7]: Možná by nám všechno splynulo do jednoho dlouhého cosi... (jedněch dlouhých vánočních prázdnin?)[8]: Konečně někdo, kdo sdílí můj odpor k letopočtům. "Před" a "po" je mnohem lepší, moje oblíbené je ovšem "někdy kolem". :-)
[8]: [9]: Tak to jsme tři. Vždycky jsem záviděla těm lidem, co si dokáží pamatovat data a letopočty a ještě se orientovat ve sledu událostí. "Před" a "po" či "někdy kolem" sice nezní tak inteligentně, ale jenom díky tomu se v historii vyznám.
OdpovědětVymazat[10]: Chi chi. Jsme čtyři! Jediné co si pamatuji na tuty je Bílá hora a Zlatá bula sicilská.
OdpovědětVymazatKlidně ti z rukávu vysypu všechny možné podrobnosti a historii v kostce, ale letopočty prostě nezvládám.
Ale na druhou stranu k tomu mám jakousi úctu. A trvám na tom, že jsou potřeba.
[11]: Jo a ještě Sněžku a poloměr Země, ale to s tím nesouvisí.
OdpovědětVymazat[11]: Hmmm. Já to mám zase tak, že se urputně snažím si zapamatovat podrobnosti a věci, co se děly. Ale pak s úlekem zjišťuji, že jediné, co si pamatuji jsou ty letopočty. Nejhorší potom je, že nevím, k čemu se vztahují. Proto je mi to většinou k ničemu a bez Irithina výkladu "látka z poslední hodiny dějepisu, důkladně přežvýkaná a zjednodušená pro historií nepolíbená individua" by to bylo ještě mnohem a mnohem horší.
OdpovědětVymazatJe fascinující, že se dá napsat tak dobrá báseň na tak ošemetné téma jako je shrnutí minulého roku. Tedy když jsme se o to měli ve škole kdysi pokoušet, dopadlo to příšerně.
OdpovědětVymazatTohle je prostě...taková krásná modlitba, mohu-li to tak říct. :)
[13]: Ale náhodou, tvoje super pamět na letopočty je skvělá. Poslední testy jsme řešily stylem "Ty umíš letopočty, já všechno ostatní a nějak to dáme dohromady"
OdpovědětVymazat[11]: Zlatou bulu dávám, ale Bílá hora? Sakra, sakra... 1620? 1621? 1623? Ajajaj...[13]: Tak to máš dobré- letopočty si pamatuješ a ten zbytek ti Irith poví jako pohádku před spaním. :-)[14]: Modlitba? To mě nenapadlo, ale moc se mi to líbí! ;-) Díky moc!!!
OdpovědětVymazatSkoro se mi po roku 2014 začíná stýskat :DDD
OdpovědětVymazat[16]: Ne, nebudu se posmívat, že nevíš Bílou horu, nebudu, nebudu... Ale asi se tě tu a tam zeptám na nějaký ten letopočet, muhaha.
OdpovědětVymazat[16]: Heč. Já ještě dávám navíc objevení Ameriky :D
OdpovědětVymazat[16]: To jo, jenže tam často rvu věci, které se k sobě vůbec nehodí. Třeba Hadriánův val umístím do dnešní Francie a o dvě stě let dřív, než se vůbec začne polemizovat o jeho stavbě :)
OdpovědětVymazatA to bych ti pak nepřála vidět výraz Irith, když tohle vypustím z úst :D
[20]: Tak bacha, dneska jsme dostali výsledky ze čtvrteltky z dějáku. Polly jediná z celé třídy za 1 :-) (Já 2).
OdpovědětVymazatAle sobecky si beru zásluhy já :-)
[17]: :-) :-)
OdpovědětVymazat(Mě už se stýská, protože všechno se zákonitě musí jenom zhoršit... ;-) )[18]: Sakra... jsem v háji. Prosím, ne![19]: 1492!!! To umím![20]: Ten výraz bych si náhodou vidět chtěla, mohlo by to být zajímavé... ;-)[21]: Tak to gratuluju! :-)