První silmarillionovská ilustrace v mojí rodině...
... a to navzdory skutečnosti, že jsem jediná z rodiny, kdo slovo Silmarillion dokáže vyslovit správně, o nějakých dalších znalostech ani nemluvě.
Byla to moje malá pětiletá sestra.
Došlo k tomu následovně: Pokud máte nějaké zkušenosti s malými dětmi, jistě víte, že zabavit je, je zatraceně těžké, zvláště když máte na práci tolik jiných, naléhavějších věcí (třeba si číst o hobitech, nebo o Sauronovi, nebo se kochat Mandosem, nebo prostě NĚCO). Na obrazovce mého nového notebooku (pořád funguje!!!) se v pravidelných intervalech střídají různé obrázky ze Silmarillionu (ano, Šárko, tvoje mají čestné místo), čehož jsem bez zaváhání využila. Vždycky jsem sestře ukázala ilustraci a vyprávěla jí k tomu krátkou "pohádku", v mezičase jsem si potom mohla dělat, co jsem chtěla, protože sestra byla uklidněná slibem, že jí ukážu další obrázek. Snažila jsem se být stručná.
Stalo se ale, že náhodně vystřelený šíp zasáhl cíl- sestřička se okamžitě pustila do kreslení.
Co byste řekli, která scéna nejvíce zaujala nevinné pětileté dítě?
Hrdě vám představuji obraz:
Maedhros umírá v plamenech (a má i silmaril!!!)
(Berte prosím na zřetel copyright a nepořizujte žádné ilegální kopie.)
Jistě si dovedete představit mé pocity! Málem jsem zaslzela dojetím.
Stinnou stránkou ovšem bylo, že jsem téměř okamžitě dostala přednášku od zbytku své rodiny na téma, "tak to už doopravdy přeháníš" a "je ještě moc malá na takové brutální výjevy". Nic příjemného, vážně.
Když už jsme těch dětí:
Tichounce pláče dítě tmou
a deštík smáčí vlasy i tváře,
zmírají rudě stromům listy
a kapky prosvítí mlhy jemná záře.
(Nic moc, ale taky to zabralo tak dvě minuty...)
Myslím, že to celé budu brát jako opožděné blahopřání k Tolkienovým narozeninám: jasný důkaz, že žádná duše nezůstane nezasažena jeho dílem.
Roztomilé :D :)
OdpovědětVymazatAč se to zdá neuvěřitelné, tak násilné výjevy se dětem většinou zdají nejatraktivnější. Zrovna nedávno jsem četla článek o tom, že dětské animáky obsahují kolikrát víc násilí, než drama pro dospělé... Ale to odbočuju.Pohádky ve stylu Tolkiena! Někdy sem nějaké své vyprávění musíš napsat, abych se mohla inspirovat, protože tohle je naprosto skvělý nápad, jak zabavit děcka, až někdy zase vyfasuju hlídání, a ještě k tomu šířit své nadšení. :DVyřiď sestře, ať pokračuje, že si našla fanynku. ;)
OdpovědětVymazato, to snad ne! Jooooo! To je něco úžasného :D Přeji ti hodně zdaru v další infikaci toho škvrněte, je na dobré cestě. Jsem nadšená, že se pětileté dítko seznamuje s Ardou už tak brzy. Jednou na to bude mít krásné vzpomínky.
OdpovědětVymazatJak může někdo říct, že to přeháníš? To je absolutní absence pochopení.
Je dokonalé, jak Maedhrosova rusá hříva splývá s žárem sopky :D :)
Úplně ti rozumím, měla jsem stejný pocit když šestiletý (nyní osmiletý) bráška namaloval dráčka Šmáčka útočícího na Dol. :) Pak přišel mrtvý Kili, Fili a Thorin a mému bratru nerozmluvitelné přimagnetkování na ledničku. A pak podobná přednáška jakou sis prošla ty.
OdpovědětVymazatZmírají rudě stromům listy... krása :)
Mělo by se asi správněji říkat silmarillská. :)
OdpovědětVymazatZkus hádat, jak různí členové MÉ rodiny vyslovují další jazykolam, slovo Oblivion :D
OdpovědětVymazatTo, že děti absorbují sebestrašnější násilnosti jako mycí houba mohu potvrdit na svém vlastním příkladě. Už v mateřské školce jsem se potají vztekal (byl jsem moc vzorný na to, abych to zkusil nahlas). že se nesmíme na výletech do lesa šermovat jako Gandalf, Boromir nebo Théoden :)
Je mírně frustrující, že tvoje dvouminutovka dalece předstihuje tak 75 % mých pokusů o poezii :D
Návrh vyprávěnky pro příští týden: Húrin, jeho manželka a veselé osudy jejich potomstva XD
Nebo raději zkusíš některé Zabíjení rodných, popřípadě vraždu Thingola trpaslíky? :D
[1]: Že jo!!! :-D[2]: To s těma dětma je nejspíš pravda...
OdpovědětVymazatNejsem si jistá, jaké literární úrovně moje vyprávění bylo, snažila jsem se být stručná, protože jsem se jí chtěla zbavit, ale NĚJAKÝ dojem to očividně zanechalo. :-)
Nadšení rozhodně šiř, já se budu taky dál snažit...[3]: Tvoje nadšení se skoro vyrovná tomu mému!!! Čím dřív začne, tím líp, infikace musí být důkladná. ;-)
Ten obraz má velkou uměleckou hodnotu- zvlášť práce s barvami je skvělá. To je jasné i mně. :-)[4]: Máš moc sympatického bratra, který je rozhodně na správné cestě. Jen tak dál.
Dík moc za pochvalu!!![5]: Určitě ne. Ta kniha se jmenuje Silmarillion, silmaril je ten šutr.[6]: Vzorné dítě, jo? Nějak ti to nevěřím... :-) Ale obdivuju tě, že jsi už ve školce měl povědomí o tom, kdo je Gandalf, Boromir a Théoden.
Dík moc za pochvalu!!! (Ačkoliv si nemyslím, že by byla zasloužená, ale dobře se to poslouchá, tak co... :-D)
Dík za typy na pohádky, Húrinovo potomstvo je asi ještě moc složité, ale Thingol by šel- s elfy jsem jí už seznámila (sama si všimla, že ten "princ" na obrázku má špičaté uši!) a trpaslíky zná, takže možná.... :-)
Wow!
OdpovědětVymazatPřipadám si jako úplně necitelná sestra...
OdpovědětVymazatAle co, Falko zase ví už úplně všechno o hobitech a vymýšlí si vlastní písničky :-)
[8]: :-)[9]: Tak to je Falko taky na správné cestě, jen ať v tom pokračuje. Hobitů není nikdy dost!
OdpovědětVymazat[10]: Teď jsem tvůJ článek a komentář Falkovi přečetla. Štěstím mě objímal tak, že nemůžu dýchat. Teď poskakuje po pokoji a tancuje hobití tanec, který se já se Smíškem snažíme od něj tajně naučit :-)
OdpovědětVymazat[11]: Jéééé! Vyřiď Falkovi, že je správný malý hobit!!!
OdpovědětVymazat:D Nemyslím si, že bys to nějak přeháněla, malé děti zkrátka vnímají a reprodukují to, co se děje kolem nich.
OdpovědětVymazatO vhodnosti by se dalo diskutovat - je snad lepší POHÁDKA, třeba taková Červená Karkulka, kde vlkovi zaživa rozpárá břicho a pak ho nechají utopit? :D Nevím, nevím.
[13]: Dík za podporu. :-) Rozhodně na tom něco bude, jelikož většina pohádek je docela brutální, ale člověk si to ani neuvědomuje...
OdpovědětVymazatMně sestra když jsem byla malá, vyprávěla hobita a pak když jsem to četla, tak jsem si byla jistá, že to znám. Takže ano, pamatovat si to určitě musí.
OdpovědětVymazat[15]: Tvoje sestra se mi zamlouvá. :)
OdpovědětVymazatJo, tyhle věci v dětech prostě ulpívají. Že bych sestřičce teď, po čtyřech letech, její obrázek ukázala a zjistila, co si pamatuje? ;)