Přání pro Erendis
Po nějaké době opět přichází na řadu poezie: tentokrát se jedná o báseň inspirovanou Nedokončenými příběhy, konkrétně příběhem Tar-Aldariona a jeho ženy Erendis. Tento příběh mě vždycky fascinoval hořkostí, kterou dokáže ve čtenáři vyvolat, což jsem se pokusila aspoň trochu vyjádřit i v básni, ale... no, nevím.
(Úplně mimo téma: všimli jste si někdy, že v celém Tolkienově díle není žádná zmínka o manželské nevěře? Ani jedna! Ani u párů, kde by to bylo poměrně pochopitelné... Weird.)
Přání pro Erendis
Co by sis přála, Erendis?
Šeptni ta slova potají,
jedno máš přání a nic víc,
z nebe když hvězdy padají.
Světlo tvé krásy zhasíná,
bílé tvé tváře líbal mráz;
stala ses krutou skálou snů,
nejtvrdší z númenorských krás.
Vím, že se hněváš, paní má,
pamatuj, co chceš, můžeš mít;
v očích tvých chladný ledu meč,
v mých bude z mořské soli štít.
Ublížil jsem snad, Erendis?
Zápasíš s mořem, dobře vím,
bojovník, socha z mramoru -
krom toho všechno vyplním.
Mám jedno přání, pane můj:
v bílém svém domě sama dlet,
zapomenout, jak zní tvůj hlas,
moře - to víckrát neslyšet.
Me už docházejí Slíva pro tvé básně. Jsou dech beroucí. Budu muset napravit svou blogovou nraktivitu a napsat pokračování Pána oblohy. Plánuji totiž tu kapitolu věnovat tobě.
OdpovědětVymazat[1]: Psala jsi to z mobilu, co? :D
OdpovědětVymazatAle jinak máš pravdu. Taky mi docházejí superlativy. No a není divu. Aredhel se logicky s psaním dalších básní zlepšuje. A to citelně, ačkoli žádná z básní není špatná, ty nejnovější jsou v drtivé většině případů taky nejlepší.PS: Tohle je hodně od tématu, ale někomu se s tím pochlubit musím a ty jsi byla první na ráně :D
Včera jsem se konečně pustil do prvního rozsáhlejšího díla. 13 stran a stále jedu dál. Možná z toho bude i něco románového rozsahu...
Báseň skvělá.
OdpovědětVymazatTolkien byl katolík, ten asi nevěru moc netrpěl :-)[2]: Gratuluji! Já mám brutální útlum.
Nádhera, obzvlášť poslední sloka se mi hrozně líbí.Všimla a hodně jsem nad tím přemýšlela. Došla jsem k tomu, že Tolkien nic takového nezmínil, protože byl věřící a navíc milující manžel.[2]: A hodláš to i zveřejnit? Nebo se hodláš dát na spisovatelskou dráhu a vydat to? :)
OdpovědětVymazat[2]:Ksakru! To mám z toho, že jsem ten článek chtěla okomentovat jako první. Ano je to psáno z mobilu, který evidentně nechápe termín smysluplná věta. A to jsem to po sobě ještě kontrolovala :-D
OdpovědětVymazatTy mi připomínáš, že já už jsem dlouho žádnou básničku nenapsala.
OdpovědětVymazatOpravdu luxusní. Tvůj styl psaní básniček je prostě nepřekonatelný.
[3]: Díky. Snad útlum přejde, osobně podobné stavy nesnáším a nevidím důvod, proč by to u tebe mělo být jinak. Takže hodně inspirace!
OdpovědětVymazat[4]: Ambice mi věru nechybí... takže asi vydat. Jenže to uplyne ještě hooodně vody, přepisů, betačtenářů a seškrkávání. A nejdřív to pochopitelně musím dopsat, ačkoli zatím držím brutální tempo skoro 3000 slov denně...
V hlavě se mi to celé propojuje. Jde to samo.
[5]: Věděl jsem to :D
Buď jak buď, vytvořila jsi nesmírně originální komentář.
Ehm, promiň, Aredhel. Vím, že tapetuji diskuzi.
Už plně chápu nadšení holek z Mittalmaru pro Tvou tvorbu, ačkoliv dle jejich slov většinou vůbec netuší, o čem se ve Tvých povídkách a básních mluví. :D Jsem na tom úplně stejně. Ze Sillmarilionu jsem zatím četla pouze o stvoření Ardy a příběhy Melian s Thingolem a Berena s Lúthien (ten bych mohla číct pořád a moc mě mrzí, že ta nádherná dlouhá veršovaná verze zůstala nedokončená. :-( A jsem neskonale ráda, že ji můžu mít doma přebásněnou, protože v originále bych z ní nerozuměla ani řádku, ač je mi jasné, že každý překlad ztrácí něco z původní skvělosti a kouzla originálu. Takže...nevím, kdo je Tal-Aldorion, nevím, kdo je Erendis (kromě toho, že je to jeho žena :D) a nevím, jaký spolu měli vztah, co se stalo, jaké byly jejich charaktery apod. Ale Tvá báseň je tak neuvěřitelně poetická a nabitá city, že to na čtenáře působí, jako by příběh znal. Ty ho vyprávíš, aniž bys musela jakkoliv zmínit děj. Je to tak silné. Neuvěřitelné. Ta báseň na mě působí hlubokým dojmem, hodně smutně, emotivně až téměř do krajnosti, možná je to mým rozpoložením, ale skoro se mi z toho chtělo plakat. A přitom je to tak jakoby lehké, tiché, něžné...ty verše...nenásilné obrazy, věrně vypovídající téměř "beze slov" o něšem, skrytém v srdcích těch, o nichž vypráví...Moc se mi líbí ta vyjádření, jaká jsi použila. Každé slovo, každý zvuk je přesně na svém místě, na tom jediném správném, jako dokonalý celek, a přitom opravdu tak nenásilný, nenucený, přirozený...Asi mě v brzké době (po poslední zkoušce) čeká dilema, co číst dřív, zda Sillmarilion nebo Tvé básně. :D Asi si pro příště trochu pomůžu rejstříkem, abych si přečetla alespoň vždy příslušný příběh. :-) Děkuji za Tvou tvorbu, Aredhel, vždycky mě to zahřeje u srdce, když se můžu radovat nad krásou umění, nad tím, co druzí stvořili, nad talentem, o který se s námi laskavě a ochotně dělí, abychom se z něj i my mohli těšit. Díky. :-)
OdpovědětVymazat[1]: Děkuju strašně moc za krásnou pochvalu i zamýšlený dárek, hrozně si toho vážím!!![2]: Díky, díky, díky! Po takových komentářích mi vážně nezdravě roste ego. ;-)
OdpovědětVymazatA podělíš se s náma aspoň o nějakou ukázku, než se to se vší slávou pokusíš vydat? :-)[3]: Díky. To, že něco netrpíš, ještě neznamená, že o tom nemůžeš psát. Ale u Tolkiena ani záporáci nejsou nevěrní...
Útlum určitě brzy přejde, uvidíš...[4]: Strašně děkuju! S poslední slokou jsem celkem spokojená, mým oblíbencem ale asi zůstane třetí.
Nejspíš to tak bude, ale je zajímavé, že nevěru nepoužil ani jako znamení úpadku např. u Númenorejců...[6]: Děkuju! Nepřekonatelný... no, nevím...
Napiš nějakou: pamatuju si na nějaké tvé starší a přišly mi dobré.[7]: Ty máš betačtenáře? Já se vždycky bojím to komukoliv strčit, takže spoléhám na opakovanou autokontrolu. Ty počítáš slova, která jsi napsal za den? (Anebo píšeš na počítači a já jsem jediný exot, který VŠECHNO píše v ruce?) Každopádně hodně štěstí, ať se nedostaví nějaký zásek! (A klidně si tapetuj. ;-) )[8]: Och, strašně moc děkuji za tak dlouhý (a nadšený) komentář, to opravdu potěší!!! Ty máš doma český překlad Zpěvu Leithian??? Nechceš ho přivést na Radostniny? Prosím? (Strašně ráda bych se na něj koukla...)
Tar-Aldarion byl šestý král Númenoru a velký mořeplavec, který dal v průběhu času přednost své lásce k moři před svou ženou a opouštěl ji na celá léta. Ona začala nenávidět moře, všechny muže (v čemž také vychovala jejich jedinou dceru,) a manželství se, dle moderní terminologie, rozpadlo. Short version.
Každopádně, strašně, strašně děkuji za krásná slova a dřív si přečti Silmarillion. (Čímž tě nechci odradit od své tvorby, jen se snažím být nezištná. ;-) )
[9]: Zpěv Leithian? Nevím, jestli je to ono, ale jestli je to poetické vyprávění příběhu Berena a Luthien a končí tím, jak Berenovi ukousnou ruku, tak asi jo. :D Ono v češtině to asi nevyšlo, ale nám to kvůli táboru na téma Berena a Lúthien přeložila Laisi Finwen. Sice to není rýmovaným veršem, ale i tak je to podle mě moc pěkné je to trochu stylem (jak to nazvala sama překladatelka) ala Božena Němcová. Laisi nám to vydala samonákladem jako táborovou odměnu pro všechny zúčastněné, v anglicko-české verzi, na jedné stránce máme vždy Tolkienův originál a na druhé její český překlad. Jsou k tomu sem tam i krásné černobílé obrázky od Rioli (dříve na blogu jako Clarret). Jestli Tě to zajímá, určitě ji ráda přivezu. :-)
OdpovědětVymazatA jo, ta třetí sloka je vážně překrásná, hlavně poslední dva verše...:-)
[9]: TY PÍŠEŠ RUKOU? *šokovaný smajlík*
OdpovědětVymazatPoslední svoji povídku jsem napsal ručně před dobrými třemi, čtyřmi lety. Od té doby nedám na klávesnici dopustit... neuvěřitelné. Musí to dát strašnou práci potom přepisovat (vlastní zkušenost).
Sám dodnes píšu rukou jen v rámci své tvorby co se Legendy o Stínu týče. Ale stejně to potom většinou přepíšu.
Co se betačtenářů týče, nemám jich kdovíkolik a někteří z nich možná ještě ani nevědí o tom, že jsem je nominoval :D ale mnohé moje texty vidělo před publikováním i několik lidí různého stáří. Jediné, co nikdy nenechávám kontrolovat, jsou fanfikce. A pak to tak dopadá, však víš sama :D
Jinak kdyby kdokoli z blogu chtěl, může se mezi zkušební čtenáře dostat. Ti ostatní se pak budou muset spokojit s jednou či dvěma ukázkami kratšího rozsahu, protože jsem strašně žárlivý na nápady, které jsem do toho vložil a chci, aby čtenáře překvapily. První ze tří částí díla je na tom koneckonců tak trochu i postavená. Stvořil jsem hodně netradiční svět a už jsem ho s kdekým konzultoval a ještě i dál budu, přičemž zatím vypadá, že by mohl fungovat. Snad :D
Procítěné, skvěle a obratně vyveršované a k tomu takový punc jemnosti - no, já čichám moc dobrou práci! :DI když je to ve své podstatě taky ff, vůbec mi to tu nevadí a je to naopak svěže vyvedený pocitový příběh. Holt, Toliken je něco jiného, než Twilight :D
OdpovědětVymazat[11]: Já většinu toho co zveřejním na blogu taky nejdřív píšu rukou. Ono to má jednu nespornou výhodu domýšlení, vyškrtávání a změn. A není to zas taková práce.
OdpovědětVymazatCo kdybych si tě do budoucna využila na korekturu a ohodnocení textu?
[13]: Jestli chceš, klidně to udělám. Email nejspíš znáš, pokud ne, tak anekron@email.cz, ale nezaručuji, že na něm budu každý den... záleží jenom na tobě ;)
OdpovědětVymazatKrásná báseň! Opravdu dokážeš skládat dokonalé verše. A musím postopadesáté prohlásit, že už bych si měla znovu přečíst Silmarillion, protože jsem z něj hrozně zapomněla.
OdpovědětVymazatJá hlasuji pro poslední sloku, ale třetí je taky skvělá.
OdpovědětVymazatČím víc sem chodím, tím větší mám pocit, že neumím psát. :D
OdpovědětVymazat[10]: Jo, to je ono. :-D Přivezla bys to, prosím??? (Tys byla na táboře u Laisi? Tak teď asi závidím...)[11]: Píšu jenom rukou. Nedokážu tvořit na počítači, prostě to vůbec nejde. A ano- pak všechno musím přepisovat a je to STRAŠNÉ! Proto zveřejňuji povídky tak zřídka, ačkoliv mi jich doma čeká v řadě asi dvacet...
OdpovědětVymazatTo s tou žárlivostí chápu. Já se bojím i ČÍST cizí výtvory, abych náhodou neobjevila něco podobného. Každopádně, strašně ti přeju, aby to vyšlo a tvůj svět opravdu fungoval!!![12]: Óóó, wow. Tak pochvala od tebe mě opravdu neskutečně těší, okamžitě mám pocit, jako bych prošla nějakou zkouškou... Děkuju strašně moc![13]: Ha, nejsem sama! ;-)[15]: Děkuju, děkuju, děkuju (x 150)!!! (Měla bys svá slova uvést v činy a začít číst. ;-) )[16]: Děkuju, Polly![17]: Tss, hlavně žádné komplexy méněcennosti. ;-) Ale dík.
[18]: Ty znáš Laisi? :-) Já u ní byla na táboře poprvé před 2 lety, to bylo téma Beren a Lúthien, minulý rok byly příběhy ze světa Hospody na konci nebe, ale bylo to dost hráčům na míru (vlastně úplně! :D), letos máme Hobita (Laisi se rozhodla splnit mě a bráchovi sen :D) a v prvním táborovém týdnu, který je jinak koncipovaný, hobití putování z Lotra. Ale kromě táborů jezdím k Laisi na všechny elfí slavnosti a když mi vyjde čas a finance (mám to přece jen přes půl republiky) tak i na měsíční setkání Indorin. zkrátka jsem tam skoro víc jak doma. :D Knížku Ti rozhodně přivezu a když budeš chtít, tak klidně i na pár měsíců půjčím. :-) (Pokud se mi zaručíš, že se ještě uvidíme nebo že ji pak pošleš poštou! :D)
OdpovědětVymazatK tomu přepisování...taky u mě většina věcí vzniká nejdřív na papíře (nebo v mobilu, což je ještě horší! :D), ale mnohem víc než přepisování nesnáším, když po sobě mám v článcích opravovat ty miliony překlepů (proto to moc nedělám a pak to vypadá, jak to vypadá). Ale kdyby měl svět přicházet o Tvé básně a povídky jen proto, že je toho pro jednoho člověka na přepisování moc, já Ti klidně nějaké přepíšu, když mi je zapůjčíš. :D Hlavně, když si Tvou tvorbu budeme moci číst a budeš se o ni s námi dělit v hojné míře. :-)
[18]: Já jsem taky míval vůči technice tvůrčí blog, ale nakonec jsem ho prolomil na sílu. Prostě jsem psal, psal a psal. Nejdřív recenze, potom články, povídky a nakonec jsem zvládl i poezii :D
OdpovědětVymazat[20]: *tvůrčí blok, ovšem. Profesní deformace válí.
OdpovědětVymazat[19]: Ne, osobně ne. Spíš jsem takový pozorovatel. :-) Ale podle toho, co vím, je to naprosto úžasná osoba.
OdpovědětVymazatTak přeci jenom nejsem sama, kdo píše na papír... Zvládám to přepisovat sama, jenom to prostě trvá strááášně dlouho, a věř mi- nechtěla bys to dělat. Jsem ten typ člověka, který nejenže příšerně škrábe, ale i píše naprosto mikroskopicky a popíše používaný papír do posledního milimetru. Doslova. Ale dík za nabídku. ;-)[20]: Hmm, možná se mi to taky jednoho dne podaří. Ale zatím se mi do toho moc nechce... (Poezie na počítači... brr! ;-) )
krásná báseň
OdpovědětVymazat[23]: Děkuju mockrát!
OdpovědětVymazat:) Musím zcela souhlasit s Pomněnkou v tom, že tvoje báseň je nesmírně poetická a nabitá city, to je naprosto přesné!!! ;)
OdpovědětVymazat[25]: Děkuji ti. Toho jsem se snažila dosáhnout, tak se to snad povedlo. :-)
OdpovědětVymazatPíšeš to úplně přesně s tou hořkostí, kterou příběh vyvolává a zároveň ji tahle úžasná báseň trefně podtrhuje...Na tomhle příběhu mi přijde ještě zvláštní, nebo spíš taková drobná zajímavost, že Tar-Meneldur chtěl vnučku a ne vnuka.Je to tisíckrát krásné a skvostné a klobouk dolů!
OdpovědětVymazat[27]: Přesně tenhle pocit hořkosti jsem se snažila vyvolat, takže teď se cítím vážně spokojeně... ;-) Díky.
OdpovědětVymazatNo jo, chtěl vnučku, ale jakou? Obávám se, že Ancalimë překonala jeho nejdivočejší představy. :-D