Z kamene
Stará, prastará báseň. Tuším, že rok vzniku je 2010 nebo možná dokonce 2009.
Z kamene
Lehounké kroky
po dlažbě zvoní,
hořká sůl mořská
zármutkem voní.
Za městem zlátnou
pšeničné lány.
Kámen nám vtiskl
být svými pány.
V kamenné zdi
je otvor malý,
odtud se vůně
do města valí.
Těžká je cesta,
kámen v ní studí;
sny tvého nitra
ostatní nudí.
Zastav ty kroky!
Zvuk jejich mate;
nespatříš nikdy
obilí zlaté.
Studeně ocel
zařinčí šerem,
zoufalství s sebou
na cestu berem.
Kamenná je cesta,
sochy na ni hledí,
kamenné jsou slzy,
bez naděje sedí.
Zeď před tebou, zeď za tebou;
mrtví se zpátky neobrátí,
jen kolem živých tiše jdou,
kamenné slzy cestu zlatí.
Nádherná, opravdu! Krásně vybraná slůvka pečlivě vykreslují pochmurnou atmosféru. Má v sobě ovšem i nějaký nádech hrdinství!
OdpovědětVymazat[1]: Děkuju!!!
OdpovědětVymazatJe tak stará, že jsem takovou chválu ani nečekala, takže jsem doopravdy překvapená a potěšená. :-)
Eh, promiň, ale to veršování mi na můj vkus přijde trošku prvoplánové. Především malý-valí a hledí-sedí. Možná je to jenom moje předpojatost vůči rýmům, ale přijde mi, že to trochu svádí k jakési pochodové říkance, která se kolotočově opakuje (tak trochu něco na způsob Jdou jdou skřeti noční tmou). A taky to trochu sráží závažnost obsahu, zlehčuje jej. Ještě mi trochu vadí "Zeď před tebou, zeď za tebou", evokuje mi to pokračování "nikdo nesmí stát" a když tu báseň čteš nahlas, zní to (kvůli počtu slabik asi) oproti ostatním slokám nepatřičně. Ale tohle všechno je jenom můj osobní názor. A depka je to dobrá. A máš bludišťáka za "hořká sůl mořská", tam ty "ř" opravdu rezonují tu hořkost.
OdpovědětVymazat[3]: Kritika, juj!!! :-) (Však jsem si o to řekla)
OdpovědětVymazatJak jsem napsala, je to staré a jde to z toho poznat, takže se nebudu ospravedlňovat, co se tvých výtek k rýmům týče, možná máš pravdu. K té poslední sloce se ale ozvu: ano, má víc slabik (o 2 než většina a o 3 než předposlední) a je to účel. Chtěla jsem mít poslední sloku rytmicky jinak právě proto, aby to rámec celé básně změnilo, narušilo.
Díky za bludišťáka, ten přivolal úsměv.
Těžká, tíživá cesta zklamaní, jde vidět i slyšet. :)
OdpovědětVymazatDík moc.
OdpovědětVymazatToto je dost depresivní, ale je vidět, že básníci ještě zcela nevymřeli. :)
OdpovědětVymazat[7]:Děkuji za pochvalu
OdpovědětVymazat[3]:: To s tou zdí mi tady naopak přišlo úplně skvělé :)
OdpovědětVymazatCo se týče prvoplánovosti rýmů, mě osobně daleko více vadí spíš rýmy jako ptát-spát nebo ptal-spal, popřípadě klíšé jako sen-den, sobě-tobě, noc-moc apod.
[9]: Sto lidí, sto chutí :)
OdpovědětVymazatMoc, moc krásné. Úžasné.[9]: No, já také kdysi dělala pokusy na skládání básní a můj největší výtvor je básen se samými absolutními rýmy :-)
OdpovědětVymazat...Sny tvého nitra ostatní nudí.... vím přesně, jak se cítíš :)
OdpovědětVymazat[12]:Tohle je asi hlavní věta celého tohoto počinu. Věřím, že zrovna ty víš, co to znamená.
OdpovědětVymazatMoje staré básničky obvykle nestojí ani za přečtení. Vidím, že někteří to mají jinak :D
OdpovědětVymazat[14]: To jsem ráda, ze si to myslís. Znamená to totiz, ze jeste nejaké starsí básne pridám...
OdpovědětVymazat