Aredheliny povídky a básně

Poslední březnový den, poslední březnový příspěvek - dost možná i co se příštích let týče. Takže ne, nemohla jsem si to nechat ujít a nenapsat nic. Téma bylo hezké: začátek jara. Sedlo do nálady, takže vznikla básnička věnovaná Anairë a odloučení, a zároveň básnička inspirovaná tím ne zrovna idylickým jarem, co právě prožíváme.

Dneska bylo po dlouhé době zase dobré téma, úryvek z básně Emily Dickinsonové: "Because I could not stop for Death- He kindly stopped for me- The Carriage held but just Ourselves- And Immortality."

Hleďte a divte se, druhý březnový příspěvek! Tentokrát báseň na téma "odehrávající se po katastrofě, ať už přirozené, nebo někým způsobené". Nic speciálního, zato trocha filosofie. Reakce Valar na první "zhasnutí" a o tom, jak se zlé věci v čase opakují.

Ano, je to znovu tady. Back to Middle-earth Month 2020 . A bohužel je poslední, aspoň to tak organizátoři oznámili. Proto jsem chtěla i letos aspoň pár příspěvků napsat, i když opravdu nemám čas praktikovat to každý den (diplomka čeká), ale to už asi čtenáři pochopili. Musím říct, že se mi bude v následujících letech po březnovém projektu stýskat. Pokud mi tedy někdo nebude chtít házet témata. ;) Dnes krátká hobití povídka na citát ze Společenstva prstenu: "Pomyslel si, že dospěl ke konci svého dobrodružství, a k strašlivému konci, ale ta myšlenka ho posílila."