6. března: Plameny v Osgiliathu
Dnešní téma bylo Ztráta důvěry/zrada.
Vybrala jsem si zradu a pokusila se složit báseň, tentokrát o jedné nepříliš často popisované události Třetího věku. Musím říct, že se mi asi ještě nepovedlo vytvořit báseň s rytmem tak zákeřným, že mě samotné se ji podaří odrecitovat správně jenom jednou na každé tři pokusy.
Plameny v Osgiliathu
Hle, město ranním jasem oděné
po řece pluje, nespočetně dní
kreslilo s mlhou slunce po těch zdech -
však slavný den dnes nastal poslední.
Hle, město králů, hvězda nad řekou,
necháno bylo vlkům napospas,
však přesto vstává z snů a vodních par
a mocné zvony nesou jeho hlas.
Ví země, která dlouho trpěla,
půlena zradou, kdy nutné se vzdát:
dnes město její, hvězda říčních niv,
zbortí se krví, začne zapadat.
Už Hvězdná klenba praská v plamenech
(oheň je tu a za ním kráčí strach),
a to, co dlouho střežili pod ní,
ztraceno navždy v řeky hlubinách.
Hle, město mrtvé, princovou krví
omyté; kdo řekne, co bude dál?
Korunu zrádce sám sobě nasadil
ve městě, z něhož dnes uprchl král.
Píšeš pekné básne aj keď väčšinou ich nechápem.(Ale to väčšinu básní.) Ale aj tak ich budem čítať a nakoniec, Silmarillion veľa vysvetľuje:)
OdpovědětVymazat[1]: Díky moc! :)
OdpovědětVymazatTahle báseň je o Příbuzenském sváru, gondorské občanské válce, která měla pro celé království katastrofální následky. Tehdy ještě hlavní město Osgiliath při ní bylo vypáleno a osgiliathský palantír spadl do Anduiny a ztratil se. Král Eldacar musel utéct a trůn si zabral hlavní zloun Castamir, který dal taky mimo jiné popravit nejstaršího prince Ornendila. K tomu všemu báseň odkazuje.
(Eldacar o deset let později získal trůn zpátky, ale Osgiliath se už nikdy úplně nevzpamatoval...) Uznávám, že tahle báseň je poměrně komplikovaná, asi jsem k ní měla napsat lepší komentář... ;-)
[2]: Diki za vysvetlenie o tejto vojne som ešte nepočula (alebo si to nepamätám) v ktorej knihe je?
OdpovědětVymazat[3]: Je to v Návratu krále v dodatcích A. :)
OdpovědětVymazat