30. března: Starší sestra

Dnešní téma opět nenechávalo moc volnosti: Minas Ithil a Minas Anor.

(Nebo též Minas Morgul a Minas Tirith, jak jsou častěji nazývané.)

Nedalo se nic dělat, musela jsem psát o těchto dvou městech.

Inspirace nakonec byla, a docela dobrá. Aragorn po Válce o Prsten udělal spoustu zvláštních rozhodnutí, která se zdají rozumná, když si to člověk jenom tak přečte a jde na další větu. Ale když se nad nimi trochu zamyslí... Tahle báseň je o jednom z nich, týkajícím se právě Minas Ithil.

Starší sestra

Mám velký strach, sestro, nevím, co bude,

cloumá mnou hanba, svírá mě žal;

ty stojíš ve slunci, hrdá a krásná,

ve zdech tvých zase přebývá král.

A na tvém nádvoří roste strom bílý:

bolí to, bolí. Den, rok či věk

mé světlo brali mi, minulost nemám

a myslet bojím se na zítřek.

Však stále kořeny cítím, jak tápou,

větve, jak hladí zem znavenou -

že Nimloth sličný dřív rostl u zdí mých

lid, král i písně zapomenou.

A teď král řekl - Morgul, ten zničte!

Nevidí, sestro, jak velký strach

z ohně a smrti mám, že ze vzpomínek

na strom bělostný zbyde jen prach?

Sestro, má sestro, ztracená dávno,

oděná v černé, nesmíš se bát!

já budu s tebou, až ohně vzplanou,

až budeš hořet, pevně chci stát.

Poznámka: V Tolkienových dílech se neživé předměty chovají jako živé poměrně běžně...