Mariner and his bird
V posledních dnech mám pocit, že nejrůznější věci kolem mě, na kterých mi záleží, pomalu umírají - mimo jiné i tenhle blog. Není lehké přiznat si, že tohle místo je stále pustější a pustější, nicméně to tak je. Jako by v zimě vyčerpal všechny síly a teď už jenom pomalu scházel. Někdy si říkám, jestli bych svoji činnost zde neměla ukončit.
Nicméně, nejsem ještě připravená zahodit všechny svoje sny, ani opustit tuhle skvělou komunitu, která mi dala tolik příležitostí k úsměvu. Chtěla bych proto poděkovat všem úžasným lidem, jmenovitě Irith a Polly, Jeremiášovi, Clarisse, Šárce a Mexafell, ale také Silwiniel a Vénii, za to, že mi dávají sílu nerezignovat úplně.
Jste tím jediným, co mi dává sílu na ještě jeden pokus pokračovat. Ano, budu se snažit.
Na důkaz toho dnes zveřejňuji třetí playlist, tentokrát věnující se, jak už jste se určitě dovtípili, příběhu Eärendila a Elwing.
(Zapomněla jsem, že je začátek měsíce a svoje hudební články zveřejňují Jeremiáš a Clarissa, tak jenom doufám, že nebudete příliš zahlceni hudbou...)
Víš, taky jsem měl nějakou dobu podobné pocity. Proto jsem přestavěl celé fungování blogu tak, aby bylo znovu o něčem jiném. Změnil jsem design. Přidal videoobsah. Mohla bys taky zkusit nějaké oživení, dost to pomáhá. Hudba je skvělá (jako ostatně vždycky :)), povídky a básně také... jenže pro samotného autora často začnou postupně znamenat nevítanou rutinu.
OdpovědětVymazatA ještě něco jsem si uvědomil.
Nejsem sám.
Mí přátelé mě skutečně podpořili. Když se mi vybila kamera, půjčil mi jeden z nich svůj foťák. Michal část svého proslovu zopakoval, protože se špatně nahrála. Dva další dobrovolně nahráli své výstupy pro připravovaný film Ve znamení meče.
Taková podpora člověku hned dodá novou energii.
Ne, Aredhel, tohle nesmíš jen tak vzdávat, bez tebe by to tu nebylo ono! Dej na Jeremiášovu radu a nevzdávej se. Máš úžasné nápady a to že jsi nějaký čas nestíhala, nebo neměla náladu neznamená, že tuto blogerskou pavučinu obsahující ty které jsi vyjmenovala a snad i pár dalších můžeš jen tak potrhat. Přinejhorším začni od začátku, ale neopouštěj nás. To ti nedovolím!
OdpovědětVymazatJsem ráda, že ti poskytuji podporu. Byla bych moc ráda, kdyby tento blog dál fungoval. Ráda si čtu jeho obsah,zajímavý, krásný, dojemný. Já sama jsem taky myslela že to zabalím. Na můj blog taky moc lidí nechodí. Přestalo mě bavit psát články (což mi ostatně nejde doteď, ale už pracuji na nové povídce a dokončení staré povídky) Myslela jsem, že třeba pomůže založit nový blog, začít od znovu. Ale pak mi došlo, že nechci opustit to, co jsem vybudovala, co jsem si oblíbila, a co si oblíbili i jiní. A pak to přišlo. Okamžik Pravdy. Záblesk Naděje. Jiskřička Odhodlání. A věřím, že k tobě přijdou taky.
OdpovědětVymazatA ty to díky nim nevzdáš, a lidé kteří mají tenhle blog rádi, ti to taky nedovolí vzdát. Tak se nevzdávej. Bojuj. A uvidíš, že jsi nebojovala nadarmo.
Jeremiáš má pravd. Tímhle jsme si prošli snad všichni, ale nakonec přijde nové odhodlání a bude to ještě lepší, než dřív. No a pokud ne... ne, ne, to mi nedělej, to bych nepřežila!Hudbu je nádherná. Jedna skladba lepší, než druhá. Tak jsem se zaposlouchala, až jsem přeskočila dál. Sleep my Míriel je nejlepší objev posledních dnů, ne-li týdnů.
OdpovědětVymazat[1]: Díky moc za pochvalu i povzbudivá slova! Změna? Hm, kdybych jenom neměla z každé změny panickou hrůzu. Možná je to ten problém...[2]: Děkuju mnohokrát za podporu!!! Opravdu, opravdu hodně to pro mě znamená![3]: Vénie, ty máš opravdu talent na úžasně povzbudivé, dlouhé a krásné komentáře! Díky moc!!! (Přesně tohle potřebuju slyšet. ;-) ) Jsem ráda, že jsi to nevzdala- na tvém blogu sice články přibývají pomalu (jaká ironie slyšet tohle ode mě...), ale zato se mezi nimi najdou poklady (viz. drak v břečťanových listech).[4]: Tohle mi zase nesmíš dělat ty- ten playlist ještě není hotový, jinak bych ho zveřejnila! Ach jo... ;-)
OdpovědětVymazatNeboj, já se zase vzchopím, tohle bych vám (snad) neudělala.
[5]: Jsem ráda že mé komentáře povzbudí. Snažím se aby vždy vyšly z hloubi srdce.
OdpovědětVymazatA jestli se ti Břečťanový drak tak líbí... podívej se sama znovu na ten článek a přečti si co jsem k němu doplnila. Snad potěší.
Vénie
Tak jsi mi právě zkazila Velikonoce. To snad nemyslíš vážně? Odejít?! Ať tě to ani nenapadne! Co bychom pak dělali, my ubozí hobitci bez tvých básniček, pohádek a písniček???
OdpovědětVymazatUž jsme ti to říkali jednou, ale řekneme to klidně znovu. Jsi pro nás jako maminky, jako babička. Když jsi s námi, ničeho se nebojíme. Máme tu jistotu, že nás zachráníš. Aredhel to vyřeší... Ty prostě NEMŮŽEŠ jen tak odejít. Nemůžeš. Nejhorší rána posledního měsíce byla, když jsi řekla, že nepůjdeš na Oslavu. Ale odejít z blogu... to prostě nejde. Mittalmar je z velké části díky tobě a jestli odejdeš, co pak? Co bude s námi? S námi se všemi?
[7]: Totálně souhlasím. Aredhel, pokud odejdeš ty, tak je dost velká šance, že to tu odumře všechno. To prostě nejde, představit si blog bez tebe.
OdpovědětVymazatDej si třeba na chvíli pauzu, ale neodcházej. Prosím.
Aredhel, TY odejít nesmíš. Máš to zakázaný...! Klidně piš málo, klidně se věnuj i jiným věcem, ale NEODCHÁZEJ! Prosím... :/
OdpovědětVymazatSouhlasím s Kiwi. Mít blog neznamená psát každý den a každou vteřinu. I kdybys vytvořila jeden článek, báseň i povídku za rok, byla bych šťastná, že jsi stále s námi a produkuješ stále stejně dobré věci, protože jinak ani psát neumíš :).Hudba je moc hezká a vždycky se hodí. Máš dobrý vkus, spoustu z toho ještě neznám, ale jeví se mi velice sympaticky ;).
OdpovědětVymazat[6]: Jé, děkuju mnohokrát, tohle si opravdu nezasloužím!!!!!!! :-)[7]: Velikonoce jsem nikomu kazit nechtěla, promiň. Napsala jsem, že se budu snažit, a taky jsem to tak myslela- takže mě ještě nemusíš pohřbívat. :-) A nikdy jsem nenapsala, že přestanu chodit na vaše blogy, na to si najdu čas i v době své neaktivity (jsem na nich prostě závislá ;-) ) A rozhodně se ti vždycky budu snažit pomáhat, když budeš potřebovat.[8]: Neboj, ono se to nějak zvládne. :-)[9]: Tady je někdo radikální... ale asi to potřebuju.[10]: Dík moc za pochvalu i za povzbudivá a pravdivá slova.
OdpovědětVymazatKolikrát jsme se chtěla na blog vykašlat, nechala jsem ho ladem třeba celý měsíc, ale pak jsem se k němu vždycky vrátila. Myslím, že je určitě lepší blog nerušit a počkat, jestli tě to zas nezačne bavit. Moc bych si přála, abys pokračovala dál, protože mám tvůj blog moc ráda.
OdpovědětVymazat[12]: Díky moc za radu, budu se opravdu snažit. Zvládnu to.
OdpovědětVymazat