Aredheliny povídky a básně

Letos moje povídka na Vánoce ve Středozemi vyšla skoro o týden dřív oproti plánu, tak ji zveřejňuju i tady, s obvyklým varováním: ignorujte mě, je to hlavně pro archivní účely. Letošní postava je Inzilbêth: pro ty, kdo netuší, o koho se jedná (mám pocit, že je to docela dost lidí), Inzilbêth byla númenorejská královna, manželka Ar-Gimilzôra, babička nešťastné poslední númenorejské královské generace. Byla jednou z Věrných a král, řekněme, nebyl fanoušek...

Dneska poměrně netradičně zveřejňuju básničku, kterou jsem napsala teprve před několika málo dny (no dobře, už je to víc jak týden). Nemůžu však čekat, protože to křehké, krásné období na přelomu podzimu a zimy je už skoro pryč... Básnička je Pomněnčin dárek k narozeninám - jí je věnována a ona má rukou psaný originál. Zveřejňuju samozřejmě se souhlasem majitelky.